Jak jsem se stala kuličkou (18.06.2008)

 Panička si včera balila věci na cestu do Olomouce a hlavně na týdenní výcvikový tábor v Lučkovicích. Chtěla se mě zbavit a tak mi podstrčila uzenou a vakuově balenou, tudíž pěkně štavnatou, prasečí nožku... Jsem jezevčík, podotýkám, aby bylo jasno a aby se náhodou nezapomnělo... Nohu jsme statečně přijala a odnesla si ji na pelech v obýváku. Žužlám, koušu, trhám, žvejkám... Panička nám balí, páníček čumí na fotbal, mám klid a nikdo se mi neplete do cesty... A hlavně, mám kus žvance v tlamičce... Už mám nohu skoro schroupanou, panička skoro sbaleno, ještě dožehlovala pár  "důůůležitých" hadříků... Odnesla jsem si tedy nohu, respektive její skelet do ložnice pod postel na kobereček, abych mohla práci v klidu dokončit. Panička sklidila prkno a jala se mě zkontrolírovat... Vylezla jsem tedy z pod postele... No vylezla... Já se tedy líně zvedla a vykutálela. Panička jen zděšeně vykřikla "Bedřich, ty prase vyžraný, jak to vypadáš???!!!" A já raději zase zalezla, ale to už se panička málem sunula k zemi a šla na ni mdloba... Tak jsem se zase vykulila, v tom už přiběhl páníček křísit paničku a skouknout co jsem zase vyvedla... Když paničku polil třetím kýblem ledové vody a ta se zmátořila, kouknul na mě a padl do mdlob tentokrát on. Takhle se tak křísili asi hodinu... No dobře, teď trochu kecám..., ale skoro to tak bylo. Pak mi panička sebrala poslední 4 kosti z prasečí hnáty co jsme nestihla sežrat a měla jsem je na později a asi si je vzala na druhý den do práce k svačině... Neboť už mi je nedala. A co že se vlastně stalo? Sežrala jsem svoji večeři a kousek navíc, panička mi teď trochu dopřává, když mám před sebou ten výcvikáč... No a pak, jelikož jsem nebyla pod dohledem a nikdo mi "včas" tu nohu nevzal, jsem se rozhodla, že si to řádně užiju a až na ty kosti jsem ji celou sežrala!!! Byla jsem vážně jako koule! Jako ten had z Malého Prince co sežral slona :D Měla jsem co dělat, abych se vykolébala z bytu na noční venčení. Večer už jsem jen ležela v posteli a funěla a funěla...ani do klubíčka jsem se nedokázala schoulit, tak jsem ležela natažená jako špageta, břuch sem měla vyvalený jako Obří Sud na Javorníku a funěla jsem jako sentinel...Snila jsem krásné sny o prasečích hnátech a bylo mi nádherně, jen trochu těžko... Psobože, to byl krásný....!

Užijte si každou prasečí hnátu co se vám namane aspoň jako já a krásné léto!

Vaše BéĎa ;-)